Startuje 13. výstavní sezóna broumovské Galerie Dům s výstavami Anny Neborové a Davida Turečka

Broumov – V sobotu 4. května 2024 v 16 hodin bude v Galerii Dům, situované v zahradě broumovského kláštera, zahájena třináctá výstavní sezóna, a to výstavami Anny Neborové „Odstíny dne“ (kurátor Petr Vaňous) a Davida Turečka „Klášterní zahrada 2024 (kurátorka Iva Mladičová). Z Prahy bude pro zájemce vypraven speciální vernibus do Broumova, vstupenky si mohou zájemci zakoupit na goout.net. Výstavy pořádá Vzdělávací a kulturní centrum Broumov.

----

DAVID TUREČEK / KLÁŠTERNÍ ZAHRADA 2024

Termín výstavy: 5. 5. – 27. 10. 2024
Vernisáž: 4. 5. 2024 od 16:00
Kurátorka: Iva Mladičová

V posledních několika letech se můžeme setkávat s pracemi Davida Turečka v galerijních interiérech i městských nebo krajinných exteriérech poměrně často. Ať již jde o složitěji komponované celky lidských figur, reliéfů a objektů organických tvarů nebo individuálně pojaté postavy, vždy působí přesvědčivou intenzitou sdělení. Jako bychom vnímali i skrze jeho práce současnou širší tendenci patrnou právě u nejmladší umělecké generace: renesanci figurální sochy.

Architektonickou dispozici klášterní zahrady David Tureček pojal jako příležitost zviditelnit výstavou více významových rovin, jejichž společným jmenovatelem je reflexe nitra.

V ústřední sestavě zpřítomňuje psychologicky složité téma raného hledání individuální bytostné podstaty, rozpoznávání skrytých vrstev psychiky, jež bývá komplikováno nejrůznějšími vlivy okolí: „Mé nutkavě zkoumané nitro, či stav nevědomí, archetyp, pud, nejsem si jistý, co přesně myslím, nazývám to jádrem. Mluvím o jistém programu uvnitř všeho živého, tak zásadně se projevujícím na funkci i charakteru. Mluvíme o našem já, ale já osobně nejsem schopen jej uchopit, je cizí, paradox… Zkouším tomu dát podobu, najít vhodnou, upřímnou metodu k vyjádření nitra.“ (DT, z diplomové práce Obsah, funkce, tvar z roku 2020). Není náhoda, že David Tureček používá v současné době jako sochařský materiál především beton. Ten mu totiž umožňuje na odlitých sochách dále pracovat. Zaznamenat proměnu, upřesnit výraz, tematizovat neuzavřenost/nedefinitivnost psychického děje. Prostřednictvím Membrány, Chlapce, Embrya, Měchýřů a Figurky navozuje dynamický prostor působení vnějších vlivů a vlastní tvárnosti/náchylnosti v dětském věku. Obsahuje procesy zvědomování, reflexi paměti, proměnu osobnostních charakteristik. Prostor možnosti transformace pudového v citové.

Spřízněnost s výše uvedeným významem a současně i odlišnost přestavuje ve vystaveném celku Chlapec z Doubice – opět v autorově charakteristickém pojetí: senzitivní modelace, nuancování výrazových možností materiálu, psychologický projev, obsahová závažnost. I když jde o sochu původně vytvořenou pro pohraniční obec Doubice, v Broumově nepůsobí ani trochu nepatřičně. Historie obou krajů se totiž v zásadním ohledu překrývají. Socha jej připomíná skrze detail konkrétního příběhu: Chlapec si obul pánské holínky, našel je na půdě domu. V něm ale původně žila německá rodina, odsunutá po druhé světové válce.

Jako obtížně identifikovatelné objekty působí další součást prezentovaného celku: trojice Věcí. Jde o zvláštní hybridní sestavy z přírodních forem, mohou navozovat dost odlišné asociace. Můžeme v nich vidět odkaz na sochařské tvarové kreace, jež nás mohou zajímavě překvapit v některých barokních zahradách. Mohly by poukazovat i na dvě základní linie historie těchto zahrad v Evropě – geometrickou a přírodní. Především jsou ale dokladem autorova dlouhodobého zájmu o invenční sochařské interpretace organických forem.

Na vyvýšené místo zahrady David Tureček umístil sochu ženské postavy. Její gesto vzhlížení vzhůru je pro prostředí sakrálního charakteru příhodné. Jako metafora možnosti dalšího stupně zmíněného procesu transformace. Figura současně prezentuje i autorovu obecnou schopnost přetváření studie dle živého modelu v sochu: „Myslím, že zde rozhoduje moment, kdy přestanete přistupovat k figuře jako ke studii, oprostíte se od přesného přenášení proporcí a chcete do figury dostat právě něco osobního.“ (DT, 2022). Transformativní potenciál souvztažnosti polarit se bytostně týká i obecného sochařského přístupu Davida Turečka: nejen tedy studie dle živého modelu vs. socha, také ale klasická figurální modelace vs. náhodný moment daný vlastnostmi použitého materiálu, „syrové“ vs. estetické, figurální vs. abstraktní, nebo i vnitřní vs. vnější. V mnoha rovinách tak ve výstavě rezonuje proces přetavení zdánlivě protichůdného do kvalitativně jiného stavu. Živá přítomnost principu sjednocování.

DAVID TUREČEK (*1993, Třeboň) studoval v letech 2012–2017 na Západočeské univerzitě v Plzni (Fakulta umění a designu, Ateliér socha a prostor, Jiří Beránek) a v letech 2017–2020 na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér figurálního sochařství a medaile, Vojtěch Míča). V roce 2019 absolvoval stáž na Accademia di Belle Arti di Brera v Miláně. Od roku 2016 se zúčastnil řady výstav, z posledních několika let připomeňme např. Sochy a kampus, Kampus Dejvice, Praha, 2021; Přerušený hovor, Krásný Dvůr, 2021; Silva Artis, Kunstmuseum Waldviertel, Schrems, Rakousko, 2021; Kdes to viděl?, Sklad M1, Praha, 2022; Narovnám záda, prorazím strop, Slaný, 2022; Místa ‘22 – Sochy pro Zbraslav, Praha-Zbraslav, 2022. V roce 2023 vystavoval společně se Sárou Skoczkovou v doubické galerii Cifra (Still Primitiv) a v třeboňské Galerii 105 (Individuum). Je autorem sochařské realizace Kluk z Doubice (Doubice, 2023).

ANNA NEBOROVÁ / ODSTÍNY DNE

Termín výstavy: 5. 5. – 23. 6. 2024
Vernisáž: 4. 5. 2024 od 16:00
Kurátor: Petr Vaňous

Anna Neborová (1968) reprezentuje silnou generaci autorek-umělkyň, nastupujících na českou uměleckou scénu v průběhu devadesátých let. Své výjimečné místo v tomto rámci zaujímá i tím, že se nevzdala média obrazu, a to ani v době silného nástupu nových médií, které obraz na čas takřka vytěsnily z uměleckého provozu jako médium zdánlivě regresivní a „archaické“. Broumovská výstava Odstíny dne představuje koncentrovaný výběr z autorčiny tvorby v rozmezí let 2012–2024. Obrazy reflektují vztah k předmětům denní potřeby, k prostoru domova s jeho věcným potenciálem, který se začíná proměňovat – odcizovat a žít si vlastním životem.

Důležité je zmínit specifický malířský rukopis Anny Neborové. Stylizační autorské postupy rozostřují předmětnost v jejích konkrétních obrysech a vytvářejí dojem jakéhosi „vpíjení“ do nadčasové dimenze, v níž se objekty zbavují tíže, svazující hmoty, ve prospěch věcí coby čistých platónských idejí. Pracnost obrazové skladby je procesem, v němž velký počet oddělených barevných plošek a ploch směřuje k postupnému scelování plánů do totality fenoménu, který v sobě však podržuje proces vjemu právě tím, že fáze jeho úplného zaostření není dokončena. Objekty tak visí v percepčním meziprostoru, kde je můžeme, zastavené, pozorně obhlížet a přemýšlet o jejich existenci. Název výstavy Odstíny dne odkazují na proměnlivost vnímání v procesu časové a režijní transformace dne mezi tmou a světlem. Viditelnost i barevnost vztahových konstelací se každým okamžikem mění. Žijeme uprostřed permanentní metamorfózy, jejíž jsme jako živé bytosti nedílnou součástí. Ze světa, který se zprvu zdál přátelsky zabydlený a útulně prosluněný, se postupně s přibývajícím věkem vytrácejí jistoty souvislostí a smysluplné intence. Naše bytnost se prostřednictvím poznání stává záhadnou, opuštěnou a melancholickou. Obrazy Anny Neborové ji (tuto bytnost) umí v rozpornosti mezi krásou, zneklidněním a úzkostí dokonale zpřítomnit.

Anna Neborová (1968) absolvovala v l. 1987–1994 pražskou Akademii výtvarných umění (prof. Jiří Ptáček, prof. Jiří Sopko, prof. Bedřich Dlouhý). Pravidelně vystavuje od r. 1993. Zúčastnila se důležitých kolektivních výstavních projektů, jako např. Resetting / Jiné cesty k věcnosti (GHMP – Městská knihovna, 2007-08), Autoportrét v českém umění XX. a XXI. století (AJG – zámek Hluboká n. Vltavou, 2008), Současná česká malba (Galerie NTK, Praha, 2012), Fenomeander (Centrum současného umění DOX, 2021), Middle of Europe!   Collet Prague ǀ Munich (GAD – Giudecca Art District Venice, Benátky, 2021) nebo T 9-2-7. Jednota v rozmanitosti (Trafo Gallery, Praha, 2021). Ve vývoji svého malířského díla se posunula od průzkumu vnějších jevů spojených se společenskou transformací devadesátých let (reklama, marketing, informace, plakát) ke zpřítomňování vnitřní pozice a individuální situovanosti v tomto historickém dění. Velkým přínosem autorky je tematizace ženského světa i reflexe autorky-umělkyně v proměnách kolektivního i individuálního času. V roce 2021 uspořádala Neborové zásadní výstavu pražská Trafo Gallery, která spolu-vydala autorce také její první bilanční monografii (Stíny protisvětla / The Shadows of Backlighting). Vedle malby se autorka věnuje také ilustraci.

VERNIBUS Z PRAHY DO BROUMOVA A ZPĚT

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov opět připravilo speciální autobusový spoj „vernibus“, který účastníky pohodlně přepraví z Prahy do Broumova na zahájení výstavní sezóny a po skončení akce zase zpět do Prahy. Autobus odjíždí v 9:30 z Hlavního nádraží (ze stanoviště před Fantovou kavárnou), Předpokládaný příjezd do Broumova je ve 13:00. Čas do vernisáže mohou účastníci strávit návštěvou výstavy Emöke Vargové v Dětské galerii Lapidárium, prohlídkou broumovského kláštera či Muzea Broumovska. Na oběd se mohou stavit v restauraci U Tří růží či na malé občerstvení v Café Dientzenhofer. Odjezd z Broumova bude v 18:00 s předpokládaným návratem do Prahy ve 21:00. Vstupenky za 290 Kč je možné zakoupit na goout.net. Bližší info na www.galeriedum.cz.

PR a tiskový servis:

Kateřina Ostradecká
+420 723 282 214, katerina.ostradecka@broumovsko.cz
Agentura pro rozvoj Broumovska, Klášterní 1, 550 00 Broumov