"Chceme představit svatost jako autentický život," říká režisér Petr Lanta

Ve čtvrtek 14. prosince 2023 bude v Kreslírně broumovského kláštera uvedena premiéra hry "Bratr našeho boha" v podání Společnosti doktory Krásy pod vedením režiséra Petra Lanty. Přinášíme krátký rozhovor s Petrem Lantou:

Co vás přivedlo ke zpracování hry Karola Wojtyly „Bratr našeho Boha“?

Celé to začalo kdysi dávno v čase mého dětství či dospívání, když jsem se dozvěděl, že tehdy současný papež Jan Pavel II. psal divadelní hry. To mi přišlo velmi zajímavé. Zároveň mne překvapovalo, že se o papežovy hry u nás prakticky nikdo nezajímal, přestože osobnost Karola Wojtyly výrazně zasáhla i do našich dějin a v něčem je podobná Václavu Havlovi. Myšlenka inscenací těchto her mne neopouštěla a pravidelně se vracela.  Nakonec jsem v české premiéře uvedl v pražském Divadle v Dlouhé meditaci o manželství „Před Zlatnickým krámem“ (2007) a o pár let později v roce 2019 „Vyzařování otcovství“ v kreslírně broumovského kláštera. Obě měly příznivý ohlas, dokonce i v Polsku. Říkal jsem si proto, že bych inscenováním Bratra našeho Boha pěkně uzavřel sérii wojtylowských premiér. Tato hra se liší od předchozích tím, že její hlavní hrdina je reálná postava – polský malíř a světec Adam Chmielowský. Jenže hra nebyla přeložená, to zvyšovalo mou zvědavost…

Jaký byl váš hlavní záměr při adaptaci hry?

Především vytvořit divadelní zážitek a skrze něj přiblížit pozoruhodnou postavu Adama Chmielowského – svatého Alberta, českému divákovi. Rádi bychom ukázali, že „svatý“ bývá člověk z masa a kostí, nemusí to být neurotický až psychotický jedinec, nebo mocí posedlý pokrytec, což by se jistě nabízelo jako inscenační klíč v nejateističtější zemi světa. To by ale vznikla laciná parodie, či kýč. My chceme představit svatost jako autentický život.

Doprovodí scénické čtení nějaké vizuální či zvukové prvky?

Ano, jedná se v podstatě o normální divadelní inscenaci 21. století, divák si ani nemusí všimnout, že některé pasáže jsou čteny. Rozhodně by ho to nemělo rušit, spíš to je pro jistotu herců i diváků, neboť Wojtylův jazyk je místy složitý – filozof a teolog se v něm nezapře. Do inscenace jsme zakomponovali výrazněji i hudební složku, během večera zazní naživo zazpívané písně. I vánoční – hlavní hrdina umírá na Boží hod vánoční.

Jaká byla atmosféra předpremiéry v Divadle v Celetné?

Zrod předpremiéry v Divadle v Celetné provázely veliké porodní bolesti. Musel jsem na poslední chvíli nahrazovat dva herce, kteří nezvládli náročnost situace. Měnil jsem scénář, krátil text, abych usnadnil divákovi vnímání děje, respektive tok myšlenek autora. Panovaly obavy, jak to dopadne, ale nakonec se stal zázrak. (Já v něj věřil, ty hodiny a hodiny nad hrou a s ní se musely vrátit.) V Divadle v Celetné vznikla magická atmosféra, zásluhu na tom má celý inscenační tým.